Známe tu situaci všichni: řeknete dítěti, ať si uklidí hračky. Nic. Zopakujete to. Nic. Zvýšíte hlas. Dítě se rozbrečí, vy jste frustrovaní a večer si říkáte, jestli je tohle normální.
Chcete, aby vaše dítě udělalo pár úkolů. Nebo aby se, proboha, alespoň v klidu najedlo. Ale ono odbíhá, nevydrží, u všeho je za chvíli konec. A většina rodičů přitom nezažívá „zlobivé dítě“. Jen dítě, jehož mozek ještě neumí zvládat pozornost tak, jak od něj čekáme.
Dá se to změnit? Ano. Protože pozornost není vlastnost, se kterou se dítě narodí nebo nenarodí. Je to dovednost, která se rozvíjí každý den – podobně jako řeč, čtení nebo jízda na kole. A rodiče mají v rukou mnohem více možností, než si myslí. Za více než dvacet let práce s dětmi a jejich rodinami jsem si všimla, že problémy s pozorností mají u předškoláků velmi rozdílné příčiny. Někdy je dítě přetížené podněty. Někdy je nejisté nebo unavené. Jindy prostě ještě neumí to, co po něm chceme – a nikdo ho to zatím systematicky neučil. (Bohužel někdy ani školka ne.)
Co skutečně pomáhá? Třeba to, jak dítě oslovíte. Volat pokyn z vedlejšího pokoje většinou nefunguje, zvlášť u chlapců, kteří mívají v předškolním věku přirozeně větší problém s dělením pozornosti. Mnohem lépe funguje přijít k dítěti blíž, sednout si na jeho úroveň, navázat oční kontakt a říct jednu konkrétní věc. Nebo to, jak vypadá váš večerní rituál. Deset minut společného čtení s otázkami, komentáři a aktivní účastí dítěte rozvíjí pozornost mnohem víc než puštěná audiokniha nebo televize na pozadí.
A právě televize jako kulisa bývá jeden z nejvíce podceňovaných problémů. Většina rodičů vůbec netuší, jak výrazně neustálý hluk na pozadí narušuje schopnost dítěte soustředit se – i když se na obrazovku zdánlivě vůbec nedívá. Tohle jsou jen tři z deseti konkrétních kroků, které jsem shrnula do praktického průvodce pro rodiče předškoláků.
Než se pustíte do dalších řešení, stáhněte si zdarma krátkého průvodce, ve kterém zjistíte: • co se často zaměňuje za poruchu pozornosti, • proč některé děti působí „hyperaktivně“, i když ADHD vůbec nemají, • co doma nechtěně pozornost zhoršuje, • a které jednoduché změny přinášejí největší efekt.
Průvodce je praktický, stručný a rovnou použitelný doma. Žádná dlouhá teorie, jen konkrétní kroky z praxe.
Stáhněte si ho tady
Pokud vám bude dávat smysl, můžete pak navázat podrobnějším průvodcem Deset praktických kroků k lepší pozornosti. Bez křiku a bez krizí, ve kterém najdete konkrétní systém, jak rozvíjet pozornost, vytrvalost a spolupráci u předškoláků krok za krokem.