Sedíte na hřišti a sledujete, jak si děti povídají. Vaše dítě stojí trochu stranou. Chce se zapojit, to vidíte. Ale slova nepřicházejí tak snadno jako ostatním.

Možná vám pediatr řekl, ať ještě počkáte. Možná čekáte na logopedii už několik měsíců.

A možná jste mezitím prohledali půl internetu a pořád nevíte, jestli je to ještě v pořádku, nebo jestli už mělo být všechno jinak. Tohle tápání znám ze své praxe velmi dobře. Vím, jak vyčerpávající je dlouho pozorovat, čekat a nevědět.

Co se vlastně děje, když dítě mluví jinak Vývoj řeči není přímá linka. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem a drobné odchylky jsou běžné. Někdy ale rodiče opakovaně pozorují, že dítě: • hůř rozumí delším větám, • nedokáže napodobit slova, i když je slyší mnohokrát, • používá méně slov než vrstevníci, • nebo chce komunikovat, ale nedaří se mu vyjádřit to, co potřebuje. Právě takové potíže někdy vídáme u dětí s vývojovou dysfázií — poruchou, při které mozek zpracovává řeč jiným způsobem. Neznamená to, že dítě nechce komunikovat. Ani že je méně chytré. Jen má ztíženou startovní pozici.

A důležité je říct i druhou věc: ne každé dítě, které mluví později nebo méně, má vývojovou dysfázii. Pokud ale dlouhodobě cítíte, že je něco jinak, stojí za to tomu věnovat pozornost.

Vývojová dysfázie není o inteligenci To je jedna z prvních věcí, které rodičům říkám. Děti s vývojovou dysfázií bývají často velmi bystré, vnímavé a kreativní. Jejich problém nespočívá v inteligenci ani v tom, že by se nesnažily. Obtíže se týkají samotného zpracování řeči.

Dítě může vědět, co chce říct — ale mozek nedokáže informace dostatečně rychle zpracovat, poskládat a převést do slov. Právě proto většinou nestačí logopedie jednou za měsíc.

Největší vliv má to, co se děje doma každý den: při hře, u jídla, při čtení, během běžných situací.

Co rodiče často překvapí Za více než dvacet let práce s dětmi s obtížemi ve vývoji řeči jsem si všimla několika věcí, které rodiče opakovaně překvapují. Nejde jen o to, kolik toho dítěti říkáme Velký rozdíl dělá způsob komunikace:

Mnoho dospělých má tendenci dítě doplňovat, napovídat mu, domýšlet si nebo mluvit za něj. Jenže právě čekání bývá pro rozvoj řeči velmi důležité. Dítě potřebuje čas, aby mohlo zpracovat to, co slyší, a zkusit samo odpovědět.

Děti s obtížemi v řeči často potřebují více času Když dítěti dáme pár vteřin navíc místo okamžitého opakování otázky nebo rychlého pokračování dál, často zjistíme, že odpověď nakonec přijde. Mozek jen pracuje pomaleji.

Velkou roli hraje pohyb Tahle informace rodiče často překvapí nejvíc. Hrubá motorika, rytmus, lezení, skákání, přetahování nebo práce s rovnováhou přímo souvisejí s vývojem nervové soustavy a zpracováním řeči. Dítě, které intenzivně zapojuje tělo, zároveň podporuje propojení mozkových drah důležitých pro řeč a porozumění. Není to náhoda. Je to vývoj nervové soustavy.

Kde začít, když nevíte, kde začít Nemusíte hned vědět, jestli jde o vývojovou dysfázii nebo jiný typ opoždění. Nemusíte čekat na definitivní diagnózu, abyste mohli doma začít dítě podporovat. Právě proto jsem připravila krátkého praktického průvodce zdarma, ve kterém najdete: • základní orientaci ve vývoji řeči, • signály, které stojí za pozornost, • a konkrétní kroky, které můžete začít používat doma hned. Jednoduše, srozumitelně a bez zbytečného odborného žargonu.

Stáhněte si průvodce Jak si poradit s vývojovou dysfázií zdarma zde

Čekání někdy potřebujeme. Ale dítěti nejvíc pomáhá to, co se děje mezi jednotlivými návštěvami odborníků — doma, každý den, v obyčejných chvílích.